Na řadě je sklizeň!

Stupeň zralosti rajčat lze poznat relativně snadno podle jejich barvy. Pokud je sytě červená, nestojí sklizni nic v cestě. U žlutých nebo oranžových odrůd rajčat lze stupeň zralosti poznat podle toho, že plody při stlačení trochu povolí a lze jej snadno oddělit od stonku. Upozornění: Nezralá zelená rajčata jsou jedovatá!

Okurky a cukety by se měly sklízet opravdu rychle. Jednak mají mladé plody lepší chuť, jednak mohou do října dorůst další. Na sklizeň použijte ostrý nůž a okurky a cukety odřízněte přímo u stonku. Rostlina se tak nepoškodí a nové plody mohou dorůst rychleji.

Zelené paprikové lusky lze sice sklízet; jsou ovšem v podstatě nezralé a obsahují méně vitamínů, jejich hořká chuť navíc není pro každého. Pokud jsou paprikové lusky zbarveny žlutě, oranžově nebo červeně (v závislosti na odrůdě), nastal správný čas na sklizeň. Jednoduše paprikové lusky opatrně odlomte od rostliny.

Dýně se tradičně sklízejí od září do října – nejpozději však před nástupem mrazů. Stupeň zralosti můžete poznat podle toho, že stonky jsou zdřevnatělé a dýně má při poklepu zčásti dutý zvuk. Čím je barva dýně sytější, tím má více vitamínu a je chuťově výraznější. Aby měly dýně delší trvanlivost a bylo možné je skladovat, neměli byste odřezávat stopku.

Optimální chutě a velikosti dosahují mrkve často až koncem doby zrání. Zralé mrkve se na konci kořene začínají zaoblovat a podle odrůdy mají průměr kolem 12 mm. Mrkve obvykle povylezou kousek ze země a špičky listů se začnou zbarvovat. Případně můžete půdu trochu odhrnout a podívat se, jak je mrkev velká. Mrkve se při sklizni obecně nevykopávají, ale ze země se vytahují.

Brambory se tradičně sklízejí asi tři měsíce po výsadbě. Když začnou listy rostliny vadnout, přišel ideální čas na sklizeň. Pro sklizeň jsou vhodné zejména rycí vidle – ty se přiloží k nadzemní části brambor. Brambory vytahujte ze země opatrně. Případně je možné odhalit jednotlivé kořeny a sklízet brambory tam. Zbývající brambory tak mohou dále růst.

První velké hlízy červené řepy můžete sklízet tři až čtyři měsíce po jejím zasetí. Mladá červená řepa je aromatičtější a má nejlepší chuť. Čím více času uplyne, tím vyšší je obsah vody. Nečekejte až do té doby, kdy se v dužnině vytvoří bílé kroužky.

Ředkvičky rostou velmi rychle a nikdy by neměly zůstávat v půdě déle než šest týdnů. Jinak ztratí svou typickou chuť; budou dřevnaté, příliš měkké a hrozí, že prasknou. Pokud mají hlízy velikost asi 2–3 cm, můžete je sklízet opatrným vytažením ze země.

K okamžité konzumaci můžete cibuli nebo její nať sklízet tři až čtyři měsíce po její výsadbě. Pro skladování se hodí zejména cibule, u které se nať začne sama lámat. Je stabilnější a trvanlivější. Po sklizni nechte cibuli ještě několik dní ležet na zemi. Vnější slupky cibule tímto způsobem řádně vyschnou a lze ji skladovat delší dobu.

Kedluben je zralý ke sklizni asi šest až osm týdnů po výsevu. Během této doby by měl dosáhnout zhruba velikosti tenisového míčku. Některé odrůdy jsou však i mnohem větší. Při sklizni kedluben pod hlízou jednoduše odřízněte a velké listy odstraňte.

Také fazole jsou zralé již po několika týdnech. Jednu z fazolí před sklizní přelomte na půl: Pokud je místo zlomu zelené a šťavnaté, lze fazole sklízet. Lusky odtrhávejte ručně. Při pravidelné sklizni je rostlina navíc stimulována k tomu, aby tvořila nové květy a nesla další plody.

Kukuřice se může začít sklízet, jakmile provazce květů zhnědnou nebo zčernají. Špičkou nože zrno trochu nařízněte. Jakmile začne vytékat mléčná tekutina, lze palice sklízet. Pokud je tekutina průhledná, měli byste se sklizní ještě chvilku vyčkat. Po sklizni kukuřice se stejně, jako je tomu u fazolí, přeměňuje cukr na škrob. Ani v tomto případě byste proto se zpracováním neměli příliš otálet.

V zásadě rozlišujeme hlávkové a listové saláty. U hlávkových salátů se sklízí celá hlávka, která se ostrým nožem odřízne asi 2,5 cm nad zemí. Listový salát se sklízí průběžným odtrháváním vnějších listů.

Hrášek lze sklízet asi tři měsíce po výsevu, přičemž čím je mladší, tím má lepší chuť. Chuť hrášku se mění až během sklizně, protože obsažené sacharidy se přeměňují na škrob. Skladování vlastního sklizeného hrášku se proto nedoporučuje – ideálně jej zpracujte ihned po sklizni.