Extrémní sucho a přetrvávající horko trápí spoustu trávníků. Místo svěží zeleně je pak trávník na mnoha zahradách suchý a žlutý nebo hnědý. Dokáže se spálený trávník vzpamatovat? A jak vysušený trávník opět zazelenit? Poradíme vám, co můžete dělat, pokud máte spálený trávník - bez ohledu na to, zda byl trávník spálen sluncem, suchem nebo jinou příčinou, jako například nesprávným hnojením.
Zejména v létě, kdy se na nás valí vlny veder, to naše trávníky nemají jednoduché. Nedostatek vody, silné sluneční žáření, vítr a intenzivní využívání trávníků - to vše dává trávníku zabrat. To, co se na první pohled může jevit jako choroba trávníku, nakonec často bývá důsledkem těchto úmorných podmínek. Hlavně v období veder jsou trávníky podrobeny zkoušce odolnosti: skvrnitá, zažloutlá tráva nebo nevzhledné hnědé skvrny v trávníku se mohou objevit, i když je o trávník jinak dobře postaráno. Při pohledu na zdánlivě mrtvý travnatý porost se nám nabízí otázka, zda lze spálený trávník vůbec ještě zachránit. Právě na tuto otázku odpovíme v následující části.
I když nabydete dojmu, že je vše na odpis, nezoufejte. Hnědý, spálený trávník nemusí nutně znamenat, že tráva odumřela. Ve většině případů se ještě může zotavit. „Spálenost“ je totiž ochranným mechanismem travinových rostlin: snižují svůj metabolismus, aby přežily i v extrémních podmínkách. To způsobuje, že stébla trávníku vysychají a mění barvu. Zda se váš spálený trávník zotaví, tedy závisí na tom, jestli byly kořeny dostatečně chráněny před vysycháním: Pokud jsou hnědá a uschlá pouze stébla trávy, existuje šance, že se trávník zotaví. Pokud jsou však kořeny již odumřelé, je na záchranu již pozdě.
Chcete-li zjistit, zda je regenerace ještě možná, odřízněte rýčem malý, 10 až 15 cm hluboký úsek trávníku, abyste mohli zkontrolovat kořeny: Pokud jsou zaschlé a narušené, regenerace již není možná. V takovém případě je řešením pouze oprava, nebo nová výsadba.
Jednou z nejčastějších příčin spáleného trávníku je nedostatek vody. Zejména pokud v letních vedrech zcela chybí srážky, voda z ojedinělých přeháněk se na slunci hned vypaří a sucho neustupuje, trávníku jednoduše chybí vláha. Poškození suchem obzvláště hrozí, když na začátku léta prudce vzrostou teploty a nedostaví se déšť. Pro trávník je to příliš prudká rána na to, aby se extrémním povětrnostním podmínkám přizpůsobil.
Trávník však může vyschnout i v případě, že je zásobován vodou. K tomu může dojít, když trávník za horkého počasí není zavlažován dostatečně nebo je zavlažován nesprávně. Často se například nepočítá s intenzivním slunečním zářením. Trávník se vlivem vody v kombinaci se slunečními paprsky dokonce spálí. Na vině je efekt lupy: kapky vody zintenzivní sluneční záření a trávník se spálí. Spáleniny se sice obvykle objeví pouze na malých místech a trávník se většinou vzpamatuje, přesto je lepší ho zalévat brzy ráno nebo večer než v horkých poledních hodinách.
Sekáte trávník rychle během polední pauzy? V létě raději ne! Tímto dobře míněným krokem pro údržbu trávník spíše poškodíte. Při sekání totiž dochází k poranění traviny. Intenzivní sluneční záření, které převládá zejména v poledne, jim brání se dostatečně rychle uzavřít. Slunce okamžitě vysuší stébla a vášemu kdysi zelenému kobereci zežloutnou a zhnědnou konečky.
Spálený trávník může být také způsoben hnojením - respektive nesprávným dávkováním při hnojení. Problém nastává především při předávkování rychle působících minerálních hnojiv. Výsledkem jsou spálená místa v různých bodech trávníku. Používáním speciálního hnojiva pro trávníky s pomalým uvolňováním a rovnoměrnou aplikací hnojiva můžete toto riziko výrazně minimalizovat.
Psí moč má na trávník stejný účinek jako spálení v důsledku nadměrného hnojení. Sloučeniny dusíku, které obsahuje, způsobují bodovité přehnojení a zanechávají na trávníku žlutohnědé spálené skvrny.
Další příčinou spáleného trávníku může být chyba údržby v podobě nesprávné aplikace herbicidu. Na rozdíl od speciálního přípravku na hubení plevele v trávníku herbicid ničí nejen otravný plevel, ale bohužel i travinu. Proto se před použitím vždy řiďte pokyny uvedenými na obalu. Mějte také na paměti, že v postřikovači na ochranu rostlin mohou zůstat zbytky přípravku na hubení plevele. I tato zbytková množství mohou poškodit přinejmenším malou část trávníku.
Pokud je poškození pouze povrchové a kořeny jsou stále neporušené, může tráva při dostatku vláhy znovu vyrůst. Proto trávník intenzivně a důkladně zalévejte zavlažovačem. Při zalévání by mělo být použito přibližně 15 až 20 litrů vody na metr čtvereční. V případě potřeby zkontrolujte pomocí rýče nebo trubky, jak hluboko voda pronikla do půdy. Obecně platí, že byste neměli rozdělit zalévání trávníku do denního režimu po malých dávkách vody, ale spíše zalévat jednou až dvakrát týdně, a sice intenzivně a vydatně - to má proti vysychání lepší účinek. Další tipy, jak správně zalévat trávník, najdete v článku „5 chyb při zalévání trávníku“.
Pokud jsou kořeny trávy ještě neporušené, důkladně a správně je zalijte. Pokud jste se o trávník dlouhodobě správně starali, je obvyklé, že se tráva viditelně zotaví již po týdnu.
Pokud se trávník po létě s mnoha horkými obdobími změnil ve stepní krajinu, je třeba jej znovu osít. V případě částečného spálení, například způsobeným přehnojením nebo psí močí, anebo při vyhraněném používání, jako například u grilu nebo ohnivé mísy - můžete holá místa opravit a trávník tak opět zacelit. Pokud je trávník zcela spálený a odumřelý, měli byste ho celý znovu osít, případně jeho postiženou část. V červnu, červenci a srpnu je však potřeba vynaložit podstatně větší úsilí než na jaře (duben/květen) nebo na začátku podzimu (září/říjen). To proto, že osivo je třeba udržovat neustále vlhké, aby správně vyklíčilo a trávník vám rychle vyrostl. Jestliže jednou vyschne, proces klíčení se zastaví a ani opětovné zalití ho nevzkřísí. Dále je pro optimální klíčení důležitá teplota půdy mezi 10 a 25 stupni. Na přímém slunci se půda rychle zahřeje na 40 až 50 stupňů. Pokud si tedy chcete ušetřit nervy a životní prostředí, nevysévejte trávník v horkých a suchých obdobích, ale počkejte si na vlhký podzim.
Kdo nechce tak dlouho čekat, může použít COMPO Turbo-dosev, který je ideální pro dosev na konci léta a obsahuje odrůdy trav, které obzvlášť rychle klíčí a budují odolný, robustní trávník. Zároveň se doporučuje trávník přihnojit, například podzimním trávníkovým hnojivem COMPO. Dodatečná porce draslíku posiluje buněčnou strukturu trávníkových rostlin a zvyšuje jejich odolnost. Podzimní hnojivo je proto ideální i při letní zátěži.
V článku „Dosev trávníku: Takto opravíte suchá a holá místa“ vám vysvětlíme, jak trávník úspěšně opravit. Nezapomeňte předtím odstranit odumřelou trávu a travní plsť vertikutací. Kromě návodu, jak v pouhých pěti krocích snadno vyplníte mezery v trávníku, najdete v průvodci také tipy pro výběr správného osiva. Druhy travin, jako je například kostřava rákosovitá nebo kostřava červená, se totiž lépe vyrovnávají s horkem a suchem než některé jiné druhy. Trávníková směs by také měla být přizpůsobena podmínkám prostředí a potřebám konkrétního trávníku.
I při spálení trávníku v důsledku užití totálního herbicidu je třeba zkontrolovat, do jaké míry je tráva trvale poškozena. U stabilních trávníků mohou kořeny zůstat nedotčeny, i když se spálila nadzemní část traviny. Velká šance, že trávník po rozsáhlém zavlažování a hnojení znovu vyraší, existuje zejména pokud byly omylem použity přípravky na bázi pelargonů nebo kyseliny octové. Jedná se o kontaktní herbicidy, jejichž účinná látka velmi silně poškozuje listy, nikoli však kořeny rostliny. Pokud byly v roce výsevu použity totální herbicidy, jsou obvykle spáleny i kořeny trávy. Špatná zpráva: trávník se musí znovu osít. Proto vždy používejte speciální přípravky na hubení plevele, které proti nežádoucímu plevelu v trávníku účinně bojují a trávník chrání.
Odumírání trávníků může urychlit několik faktorů. Proto byste měli při zakládání a údržbě trávníku dbát na to, abyste toto riziko co nejvíce minimalizovali. Vliv mají například:
Další články o trávníku