Co stojí za tímto meteorologickým úkazem
Žádná pranostika neudržuje zahrádkáře každým rokem v napětí tolik jako ledoví muži. Ať už jde o ovoce, zeleninu, nebo květiny: Pokud se chcete bezpečně vyhnout jarním mrazům, vyčkejte s výsevem až do konce května. Kolik je ale na této staré pranostice pravdy? Co za tím stojí a odkud zvláštní pojmenování pochází, vám prozradíme v tomto článku.
Sotva ukáže počasí v dubnu svou přívětivější tvář, dostaneme chuť na výsadbu, výsev a přesazování. Ovšem pozor: Dlouhodobá klimatická data ukazují, že nebezpečí nočního mrazu obvykle pomine až na konci května. Unáhlení zahrádkáři riskují zmrznutí pracně vysázených klíčků a přezimovaných kbelíkových rostlin. Z meteorologického hlediska lze pozdní vpád chladného počasí vysvětlit výraznými teplotními rozdíly, které v této roční době panují mezi střední Evropou a severními pobřežními oblastmi. Protože se pevnina, kde vládne bezvětří, ohřívá mnohem rychleji než pobřežní oblasti, vznikají na severu oblasti nízkého tlaku. Ty nasávají teplý vzduch, což zase způsobuje, že proudy ledového vzduchu jsou z polárních oblastí tlačeny na pevninu. Dokonce i po týdnech mírných teplot tak mohou naše zahrady náhle překvapit noční mrazy nebo dokonce sníh. Tyto dny v kalendáři mají samozřejmě pouze orientační charakter; zemědělci a zahrádkáři se dnes zpravidla mohou spolehnout na meteorologicky měřené předpovědi počasí. Skutečností je: Středoevropské jarní mrazy se vyskytovaly v 19. a 20. století častěji a byly také výrazně prudší než dnes – jde o vývoj, který lze s největší pravděpodobností připsat globálnímu oteplování.
Název „ledoví muži“ je lidové označení. Označuje nejen dny v kalendáři, které jsou důležité z hlediska výsevu, ale také významné církevní dny spojené s katolickými biskupy a mučedníky: Mamertus (11. května), Pankrác (12. května), Servác (13. května), Bonifác (14. května) a uplakaná Žofie (15. května). Protože obávané jarní mrazy často přicházeli ve dny jejich svátku, bývají tři z těchto svatých tradičně nazýváni jako „ledoví muži“.
Stará pranostika pochází ještě z doby před reformou kalendáře v roce 1582, která s sebou přinesla i zrušení deseti kalendářních dnů. Protože si však pamětní dny v kalendáři ponechaly své staré místo, musel by se tento meteorologický úkaz podle našeho dnešního kalendáře správně také posunout – mrazivé dny bychom tak ve skutečnosti měli očekávat až mezi 21. a 25. květnem. Datum ledových mužů se mimochodem liší v závislosti na regionu. Zatímco na severu se jako dny ledových mužů označují 11. až 13. květen, na jihu začínají až 12. května a končí 15. Tato pranostika je známá v mnoha evropských zemích. V zásadě doporučujeme: Na ledové muže se příliš nespoléhejte, raději se podívejte i na předpověď počasí, než začnete venku vysazovat sazenice. Protože počasí je a vždy bude takové, jak jej známe: spolehnout se můžeme pouze na krátkodobé předpovědi.
Toto by vás také mohlo zajímat