Zásady zavlažování

Vyhněte se přelití

V zásadě platí: Je lepší zalít jednou málo než jednou moc! Vyschlé rostliny lze často ještě zachránit; v případě rostlin s uhnilými kořeny je bohužel veškerá snaha marná.

Zohlednění původu a umístění

Při zavlažování byste měli zohlednit také původ a umístění dané rostliny: V závislosti na klimatické zóně, ze které váš zelený spolubydlící pochází, se dokáže vypořádat s různým množstvím vody. Ideálně se při nákupu zeptejte přímo prodejce. Vzhledem k umístění v bytě byste měli vzít na vědomí, že rostliny na teplých místech s intenzivním slunečním zářením vyžadují mnohem více vody.

Berte ohled na typ listů

Rostliny s velkými listy mají obvykle vyšší nároky na vodu než rostliny s malou plochou listů. Totéž platí pro zvrásněné nebo jinak zdrsněné povrchy listů. Oproti tomu silné, masité listy dokážou vodu zadržovat dobře, a proto byste je měli zalévat spíše méně.

Zohlednění vegetační doby

Když rostlina roste (obvykle v létě), potřebuje pro tvorbu nových listů a květů velké množství živin a dostatečnou vláhu. Když teploty klesnou, začíná pro mnoho pokojových rostlin fáze odpočinku. V tomto období vyžadují pouze malé množství vody a živin.

Cílený výběr velkosti a materiálu květináče

Malé rostliny ve velkých květináčích dokážou vodu zadržovat po delší dobu, a proto je lze zalévat méně často. Oproti tomu větší rostliny, které ve svých květináčích tolik prostoru nemají, byste měli zavlažovat intenzivněji a ideálně byste je měli co možná nejdříve přesadit do květináče, který je o 2–4 cm větší. Rostliny v keramických a terakotových květináčích vyžadují výrazně více vláhy než rostliny v plastových květináčích, protože obal z tohoto materiálu vodu nasává a teprve pak ji uvolňuje do zeminy. Plastové květináče nedokážou vodu ukládat, takže je v jejich případě nutné zalévat o trochu méně.

Důvěra v technické pomocníky

Podle zeminy se většinou nedá dobře poznat, jestli pokojové rostliny zalít, nebo ne. Povrch často vysychá rychleji – pod povrchem však může být půda stále vlhká. Pokud tedy krátce po zalití povrch opět zesvětlí, nutně to neznamená, že je třeba rostlinu opět zalít. Osvědčený je trik s palcem: Zanořte prst hluboko do půdy, abyste zkontrolovali, jestli je ještě vlhká. Tento postup je sice praktický, zároveň však i nepřesný, protože tímto způsobem lze půdu kontrolovat pouze povrchově. Měřič vlhkosti může pomoci změřit spotřebu vody přímo u kořenového balu.

Zalévejte s rozmyslem

Příliš vysoká vlhkost způsobí, že kořeny uhnijí a rostlina tak už nebude moci přijímat žádné živiny a správně se vyvíjet. Oproti tomu příliš málo vody brání růstu a kvetení – listy vaší rostliny zhnědnou a rostlina a uvadne. V zásadě byste měli zalévat raději vydatně než často malým množstvím vody.

Správný čas na zalévání

Ideální doba na zalévání je ráno a večer. Pokud je v poledne příliš horko, mohou se listy, které jsou nedopatřením mokré, spálit. Kromě toho se zbytečně většina zálivkové vody odpaří dříve, než by ji rostliny absorbovaly. Mimochodem: Rostliny na severní straně domu vyžadují výrazně méně vody než rostliny orientované na jih.

Na vodě záleží

Mějte na paměti: Vaše rostliny jsou trochu citlivky! Voda z kohoutu by neměla být moc studená ani moc tvrdá. Zejména v oblastech s tvrdou vodou je vhodné své rostliny na terase a balkoně zavlažovat dešťovou vodou – je to šetrné nejen vůči rostlinám, ale také k životnímu prostředí!

Zavlažování trávníku – snadno se to řekne, ale hůř udělá. Hodně zahrádkářů má problém odhadnout pro svůj trávník správný čas a správné množství vody. Někteří dokonce od zalévání travnatých ploch úplně upouštějí. Pravidelné zavlažování je však součástí péče o trávník – zejména při vysokých teplotách.

Kdy byste ideálně měli zavlažovat

Nejlepší denní doba na zavlažování je během ranních nebo večerních hodin. Ostré polední slunce v kombinaci s vodou by trávník spálilo – výsledkem jsou pak nevzhledná hnědá místa. Současně se nekontrolovaně vypařuje velké množství vody.

Jaké faktory ovlivňují množství vody

V závislosti na vlastnostech půdy, teplotě a vlhkosti vzduchu ztratí v létě jeden metr čtvereční trávníku v důsledku odpařování průměrně čtyři litry vody denně. Pokud v blízkosti rostou stromy, keře nebo velké křoviny, které z půdy odebírají vodu, jsou nároky na vláhu ještě vyšší než v případě volných ploch. Protože kořeny trávníku dosahují v půdě hloubky asi jen 15 centimetrů, začíná rostlinám velmi rychle chybět voda nezbytná pro jejich dostatečný růst. Je proto důležité, aby oblast kolem kořenů byla důkladně provlhčována. V závislosti na vlastnostech půdy je k tomu zapotřebí vždy specifické množství vody.

Kolik vody potřebuje váš trávník

Zatímco kypré písčité půdy potřebují v suchých obdobích jednou za tři až čtyři dny kolem 10 až 15 litrů na metr čtvereční, hlinité až jílovité půdy by měly být zavlažovány přibližně jednou týdně 15 až 20 litry na metr čtvereční. Pokud zaléváte malým množstvím vody každý den, kořeny se z hlubších vrstev půdy stáhnou. V důsledku toho trávník velmi rychle vyschne, pokud se poté delší dobu nezavlažuje. Je proto lepší, aby kořeny zůstaly hlouběji v půdě a mohly absorbovat vodu i tam.