- COMPO
- Rady a tipy
- Péče o rostliny
- Pokojové rostliny
- Stresové faktory zelených rostlin
Stresové faktory pro zelené rostliny
Někdy se stane velmi rychle, že svěže zelené, silné listy pokojových rostlin se změní na povislé a zežloutlé. Pokud budete své rostliny bedlivě pozorovat a znát typické příznaky, můžete svým rostlinám rychle pomoci nebo alespoň včas zabránit, aby se dostaly tak daleko. Zde najdete nejčastější problémy pokojových rostlin – a návod jak je zvládnout.
Přehled příznaků stresu zelných rostlin
| Příznaky | To může být důvod | To by mohlo pomoci |
|---|---|---|
omezený růst, světlé listy | nedostatek dusíku, škůdci | hnojení, kontrola rostliny na výskyt škůdců popř. jejich odstranění |
velmi malé listy | nedostatek živin nebo světla | hnojení, volba světlejšího stanoviště |
hnědé nebo suché špičky listů | suchý vzduch ve spojení s teplotou nabo nedostatkem vláhy | rostlinu postříkat vodou, změnit stanoviště |
žluté listy | nedostatek železa, moc nebo málo vody, nedostek světla | přesazení, zalévat odvápněnou vodou, světlejší stanoviště |
opadané listy | průvan, přelití | změna stanoviště, omezení zálivky |
rychle rostoucí, vysoké výhonky | nedostatek světla | volba světlejšího stanoviště |
povislé listy, zahnívající kořeny | kořenová hniloba (onemocnění), přelití | odstranění uhnilých kořenů a přesazení rostliny, omezení zálivky |
lepivý povlak na listech | škůdci | kontrola rostliny na výskyt škůdců popř. jejich odstranění |
Méně někdy znamená více
1. Přelití
Velmi častým problémem pokojových rostlin je přelití. Protože to se svými rostlinami často myslíme až příliš dobře. Před zálivkou je proto nejlepší vždy zapíchnout prst pár centimetrů do půdy. I když je povrch již suchý, půda pod ním může být stále vlhká. Pokud rostlinu příliš zalijete, hrozí odumření kořenů. Proto platí pravidlo: méně je více!
V zimě to ale může být i naopak. Pokud je rostlina příliš blízko horkého topení, voda se velmi rychle odpařuje a půda vysychá. Tyto rostliny by měly být zalévány častěji.
Čtěte více o správném zálévání rostlin.
Záleží na správném množství
2. Nedostatek živin
Živiny jsou nezbytné pro zdravý růst rostlin a silnější obranu proti škůdcům a chorobám. Zvláště důležité jsou dusík, fosfor, draslík a železo. Při dostatečném a pravidelném hnojení lze tyto základní živiny rostlinám dodat. V růstové fázi od března do října by měla být většina pokojových rostlin přihnojována každý jeden až dva týdny, v zimě postačí přihnojit jednou za měsíc.
Když máte na výběr
3. Stanoviště
Správné umístění je alfa a omega pro zdravý růst vašich pokojových rostlin, přičemž rozhodující je zde souhra světla, vzduchu a teploty. Už při nákupu rostliny byste proto měli brát v úvahu vhodné umístění rostliny. Má proto smysl vybrat vhodné místo pro příslušnou rostlinu ještě před jejím nákupem.
Rozpoznatelným znakem příliš teplého nebo příliš suchého místa jsou listy s hnědými špičkami nebo černými skvrnami. Pokud špičky listů zežloutnou, znamená to, že místo je příliš chladné. Také opadávání je často způsobené příliš chladným umístěním nebo průvanem. Pokud rostliny tvoří velmi rychle vysoké a spíše slabé výhonky, je pro ně příliš tma. Svým rychlým růstem se rostlina snaží najít alternativní zdroje světla, protože pro fotosyntézu má světla k dispozici příliš málo.
V zimě je dalším typickým problémem suchý vzduch z topení. Listy rostlin rychle zasychají a tvoří se nánosy prachu. Rostlina může zachytávat méně světla a v důsledku toho provádět méně fotosyntézy. Velkolisté rostliny proto pravidelně otírejte měkkým vlhkým hadříkem. Drobnolisté rostliny můžete sprchovat každé čtyři až šest týdnů. Chcete-li to provést, vložte nejprve bal rostliny do plastového sáčku, aby nedošlo k přemokření pěstebního substrátu, protože vody rostlina v zimě potřebuje málo, a nakonec očistěte listy. Podrobné tipy k péči o listy najdete v našem článku „Péče o listy zelených rostlin“.
Které rostliny snesou i suchý topný vzduch, studené chodby, tmavé kouty obývacích pokojů nebo vlhké koupelny, se dozvíte v článku „Správné stanoviště: Pokojové rostliny pro všechna místa“.
Malí nevítaní hosté
4. Škůdci a nemoci
Mnoho škůdců a chorob lze rozpoznat, až když je již příliš pozdě. Je to proto, že většina škůdců je tak malinká, že je na začátku přehlédnete. Zejména v zimě, kdy jsou rostliny již tak oslabené suchým a teplým vzduchem z topení a nedostatkem světla, to mají škůdci snadné. Je proto vhodné během této doby své rostliny bedlivě sledovat. Při prvních známkách změny barvy, stočení listů, jemných vláken mezi nimi nebo lepkavého povlaku na listech je čas rychle jednat. Postiženou rostlinu je nejlepší oddělit od ostatních, aby se zabránilo dalšímu šíření.
Toto jsou nejčastější škůdci a choroby na zelených rostlinách:
| Škůdce / onemocnění | Co se děje s rostlinou | Jak se to pozná |
|---|---|---|
Padlí | Padlí je houbové onemocnění, při kterém houba připravuje rostliny o živiny. | Na špičkách výhonků a na horní straně listů rostliny se tvoří bělavý moučnatý povlak. Listy se svinují, ztrácí barvu a opadávají. |
Vlnatka | Mšice sají živiny z listů a vylučují medovici, díky níž jsou listy lepkavé. Listy navíc žloutnou, svinují se a následně opadávají. | Listy mají lepkavý povlak a shluky podobné vlně nebo vatě na spodní straně listů |
Molice | Larvy molice sají podobně jako vlnatka šťávu z rostliny a vylučují medovici. | Tvoří se nažloutlé skvrny a lepkavý listový povlak. Na spodní straně listu jsou vidět malé larvy |
Svilušky | Svilušky tvoří jemné sítě na paždí listů a spodní straně listu, později na celých listech. Svou savou činností odebírají rostlině živiny. | Listy vykazují bílo žluté skvrny a po čase blednou. |
Červci | Také červci sají živiny z listů rostliny a tvoří medovici, která leží jako druh voskové vrstvy na listu. | Na listech se vytváří lepkavý povlak a na žilkách listů jsou šedé nebo hnědé šupiny. |
Mšice | Místa, kde mšice sají, jsou viditelné jako „skvrny“ a vedou ke svinutým listům a v nejhorším případě k úhynu celé rostliny. | Mšice jsou výrazně větší než ostatní škůdci, takže je lze snadno rozpoznat pouhým okem. |
Smutnice | Smutnice se živí především ve vlhké půdě kořeny rostlin, což vede k rychlému úhynu klíčních rostlin a sazenic. | Smutnice lze vidět pouhým okem, bývají především vyplašeny při zalévání rostlin a tím se stávají viditelnými. |
Stěhování může být stresující
5. Přesazování
Přesazování je nezbytné pro zdravý růst rostlin. Pokojové rostliny by se proto měly každé dva až tři roky (u větších rostlin se doporučuje doba čtyř až pěti let) brzy na jaře přesadit do větší nádoby. Dopady tohoto zákroku by se však neměly podceňovat. Pro rostlinu je přesun zpočátku šokem: je vytržena ze známého prostředí, ztrácí kořeny a musí si nejprve zvyknout na čerstvou, kyprou půdu. Není proto neobvyklé, že rostlinám krátce po přesazení vadnou listy nebo je dokonce shodí. Ale nebojte se: z dlouhodobého hlediska se rostlina bude v novém prostředí cítit jako doma a odvděčí se vám ještě většími listy a bujným růstem.
Další informace k péči o zelené rostliny
COMPO. Prostě krásné rostliny.
Ať už obě ruce levé nebo jako rozený zahradník - společně pro zelenější život.