Vilín (Hamamelis)

Bujně kvete při teplotách až -12 °C - pro tuto úchvatnou podívanou potřebuje vilín na zahradě alespoň světlé a před větrem chráněné místo, kde může v zimě zachytit těch několik hodin slunečního svitu. Ačkoli se tomuto keři daří i v polostínu, hojnost květů zde může být řídká. Pokud v zimě příliš mrzne, květy se svinou a z barevné nádhery mnoho nezbude.

Pak je tu ještě jedna věc, kterou můžete vilínu při výběru stanoviště prokázat velkou službu: Tato dřevina tvoří mělké jemné kořeny, a proto se méně prosazuje proti svým silně zakořeněným sousedům. Měli byste proto počítat s dostatečnou vzdáleností výsadby od nejbližších větších trvalek a keřů - nejlépe 3-4 metry na všechny strany.

Kvůli svému jemnému a mělkému kořenovému systému má vilín v porovnání s ostatními rostlinami na záhonu nevýhodu. Tuto skutečnost však můžete v maximální možné míře kompenzovat správným vysazením. Vilín dává přednost humusovité a vlhké půdě. Pokud tedy máte na zahradě kyprou a hlubokou půdu, nemusíte pro výsadbu vilínu provádět mnoho přípravných prací. Jiná situace je však u těžkých půd, které mají tendenci se zamokřovat, nebo u extrémně lehkých půd, které jsou zejména písčité, a proto téměř neukládají vodu.

Těžkou jílovitou půdu je třeba nakypřit, protože při velkém tlaku na kořeny se bude vilín rozvíjet jen střídmě. Proto do takové půdy zapracujte bohatou dávku písku a pemzy. Písčitou půdu s nízkou schopností zadržovat živiny a vodu je naopak třeba vylepšit zeminou bohatou na živiny jako je COMPO Doplněk pro zlepšení půdy nebo zahradnický kompost.

Nejvhodnější doba pro výsadbu vilínu na zahradě je na podzim před prvními mrazy. Tím zajistíte, že rostlina bude mít v prvních měsících po výsadbě vždy dostatek vody a bude se moci plně soustředit na tvorbu kořenů, než bude muset na jaře opět vyživovat své listy. Podzimní výsadba je naprostou nutností pro prostokořenné rostliny vilínu, protože ty mají obvykle jen málo jemných kořenů, kterými se mohou samy zásobovat vodou, nebo nemají žádné. Pokud jste si však zakoupili vilín jako hrnkovou rostlinu (tj. rostlinu se zeminou a kořenovým balem v květináči), je možná i jarní výsadba.

Po zasazení vilínu do zahrady je třeba být trpělivý. V prvních třech až pěti letech po výsadbě se tento okrasný keř soustředí na tvorbu mělkého, ale rozsáhlého kořenového systému. Během této doby nadzemní část rostliny téměř neroste. Toto čekací období však můžete využít k vytvoření podsadby z mělce kořenících půdopokryvných rostlin, abyste původně poněkud řídce vypadající místo výsadby zpestřily.

V prvních měsících po výsadbě byste měli zajistit, aby vilín nebyl vystaven dlouhodobému suchu. Zvláštní péče je nutná v letních měsících v prvních třech letech. Pokud je horko a sucho, je třeba keř pravidelně zalévat. Jestli měl vilín v létě příliš málo vody, zjistíte tak, že květy budou v zimě řídké nebo začnou kvést až o několik týdnů později.
Aby se v létě snížila potřeba zalévání, lze půdu kolem kořenového balu pokrýt vrstvou mulče - tím se vypaří podstatně méně vody.

Zpravidla se doporučuje každé jaro při rašení nových listů zapracovat do půdy doplněk pro zlepšení půdy nebo dlouhodobé hnojivo pro dřeviny. Část kvalitního zahradního kompostu rovněž dodá živiny pro nadcházející sezónu. Vhodný přípravek pro vilín najdete v níže uvedeném přehledu.

Vilíny dostupné ve školkách jsou náročně roubované rostliny. Z tohoto důvodu je tento okrasný keř poměrně drahý, ale neroste nijak zvlášť bujně a obvykle sám vytváří rovnoměrnou, krásnou korunu, kterou není třeba tvarovat řezem. Pokud přesto chcete vilín prořezat, měli byste tak činit pouze střídmě. To proto, že vilín na starém dřevě vytváří jen velmi málo květů - pokud vůbec nějaké - a tak po silném řezu může trvat i několik let, než rostlina opět vytvoří krásnou květní suknici.