Bez živin to nejde – to platí jak pro nás lidi stejně tak i pro rostliny. Zatímco my potřebujeme vitamíny, sacharidy a další látky, abychom se cítili fit a zdraví, vaše rostliny se mohou optimálně vyvíjet pouze tehdy, pokud jsou zásobeny dostatečným množstvím živin. Pravidelné hnojení je proto alfou a omegou jejich správného růstu. Složky obsažené v hnojivu podporují růst rostlin a posilují jejich imunitní systém, který je chrání před škůdci a chorobami. Zde se dozvíte proč, kdy a v jakém množství byste měli hnojit.
Rostlina průběžně čerpá z půdy důležité živiny, které potřebuje k tvorbě listů a květů. Teprve tehdy, když se rostlina na podzim zbaví listí nebo zcela odumře, vracejí se tyto živiny zpět do tzv. přirozeného koloběhu živin. Pokud se produkty sklizně nebo posečená hmota odstraní, přijde látkový cyklus o živiny a půda bude méně úrodná. To bude mít za následek: bledé listy, zeleně vystupující žilky, pomalý růst. Toho vaše rostliny ušetříte, pokud je budete pravidelně hnojit, protože jenom tehdy se rostliny mohou zdravě vyvíjet a být odolné vůči chorobám.
Pokud si chcete užívat nádherně květy a radovat se z bohaté úrody, měli byste mimo jiné věnovat pozornost i vyváženému hnojení. Stejně jako pro vaši vlastní stravu platí i zde: Pro optimální vývoj rostliny musí být k dispozici všechny živiny v dostatečném množství. Jedna živina nemůže být nahrazena jinou. Pokud své rostliny sledujete pozorně, můžete obvykle snadno poznat, zda a jaké živiny jim chybí. Například špatný růst nebo vybledlé listy jsou příznaky nedostatku dusíku. Málo květů a malé listy jsou zase důsledkem nedostatečného množství fosforu. Působí-li rostlina nemocně nebo povadle, ukazuje to na nedostatek draslíku.
Nejdůležitější živiny a jejich funkce
Hlavní živina | Funkce |
---|---|
Dusík | Je zodpovědný za růst rostlin. |
Fosfor | Podporuje tvorbu květů a plodů a napomáhá zakořeňování rostlin. |
Draslík | Zvyšuje odolnost rostlin a zlepšuje chuť ovoce a zeleniny. |
Hořčík | Je důležitý pro tvorbu listové zeleně a ovlivňuje, jak rostlina hospodaří s vodou. |
Vápník | Podporuje pevnost pletiva a zvyšuje odolnost rostliny vůči stresu. |
Rozlišujeme mezi čistě organickým hnojivem vyrobeným z přírodních látek, minerálním hnojivem, které se vyrábí průmyslově, a organicko-minerálním hnojivem.
Organická hnojiva
Organická hnojiva se skládají z rostlinných a/nebo živočišných surovin (např. drcená jádra z hroznového vína, slupek kakaových bobů, rohoviny nebo z guána mořských ptáků). Přeměna organických látek na živiny dostupné pro rostliny je pomalý, přirozený proces (mineralizace). Přírodní suroviny musí být nejprve rozloženy mikroorganismy žijícími v půdě. Proto se živiny uvolňují pomalu a po delší dobu. Během těchto procesů se aktivuje půdní život a je podporována tvorba humusu.
Organicko-minerální hnojiva
Při rozkladu organických materiálů prostřednictvím mikroorganismů žijících v půdě je produkován převážně dusík. Aby rostliny byly dostečně zásobeny všemi důležitými živinami bývají organická hnojiva obohacena minerálními složkami. Tímto způsobem vzniká organicko-minerální hnojivo. Také mnoho organicko-minerálních hnojiv může být vyrobeno ze 100 procent přírodních surovin.
Minerální hnojiva
Minerální hnojiva obsahují živiny důležité pro výživu rostlin ve formě minerálů a solí. Uvolňují se díky půdní vlhkosti, takže rostliny mají k živinám okamžitý přístup. Jako rychlý dodavatel energie s efektem zvyšování výkonu se používají tato hnojiva především u rostlin s vysokou potřebou živin a u náročných dlouhodobě kvetoucích rostlin ale také při příznacích akutního nedostatku živin.
Kromě minerálních hnojiv s okamžitým účinkem existují i dlouhodobá minerální hnojiva. Ty své živiny uvolňují pozvolna po delší dobu (obvykle 3 až 6 měsíců) v souladu s přírodními růstovými faktory teplotou a vlhkostí. Rostliny jsou takto dostatečně zásobovány všemi potřebnými živinami po celou zahrádní sezónu.
Nejdůležitější pravidlo při zásobování živinami zní: Hnojte pouze ve fázi růstu! Zejména trvalky, ovoce a zelenina budou jinak neustále vytvářet nové výhonky, což povede k tomu, že budou citlivé vůči mrazu. Ideálně proto hnojte pouze do poloviny srpna; poté by se na keře a trvalky mělo používat už jen podzimní hnojivo bohaté na draslík. Pokud je léto velmi horké, měli byste před hnojením důkladně zavlažovat. Nejlepší doba pro hnojení je brzy ráno nebo večer.
Tekutá hnojiva pronikají okamžitě do půdy a proto působí velmi rychle. Přičemž rostliny lépe snášejí malé a častější dávky hnojiva. Dlouhodobá hnojiva zahradníkovi práci usnadňují, protože působí po dobu tří až šesti měsíců.
Protože každá rostlina má jiné nároky, je vhodné používat hnojiva přizpůsobená jejich potřebám. Příliš málo hnojiva vede ke snížení růstu a k menší úrodě. Nadměrný přísun živin ale rostlině škodí také. Pletivo změkne a rostlina se může ve větru snadno zlomit. Také je náchylná k chorobám a méně odolná vůči škůdcům.
Zejména jednotlivé druhy zeleniny se podle svých nároků na živiny dělí na náročné, méně náročné a nenáročné. K nenáročným druhům patří většina bylinek, také hrách a ředkvičky: Vystačí si pouze s malým množstvím živin. O trochu více hnojiva vyžadují méně náročné druhy, jako jsou jahody, kedluben a mrkev. K náročným druhům, které potřebují živin nejvíce, se řadí rajčata, okurky, dýně a zelí. Podobné rozdíly jsou u okrasných rostlin. Ideálně se o specifických požadavcích dané plodiny informujte ještě před nákupem a hnojení rostlině přizpůsobte. Přesné pokyny pro dávkování najdete na všech baleních hnojiv.
Mohla by vás zajímat i tato témata
Vhodná hnojiva COMPO