Kávová sedlina jako hnojivo? Proč není káva vhodná

Banánové slupky, vaječné skořápky nebo kávová sedlina: existuje mnoho tipů, jak znovu využít kuchyňský odpad jako hnojivo. Kávová sedlina se vyznačuje řadou praktických vlastností - je levná, snadno použitelná a často dostupná v domácnosti. To, že se používá jako hnojivo, je dáno především jednou vlastností: vysokou koncentrací dusíku. Dusík je jedním z nejdůležitějších makroživin, které rostliny potřebují pro zdravý a bujný růst. Zdravý růst však vyžaduje více než jen dusík. A právě to je hlavní nevýhodou hnojení zbytku z kávy. Zatímco tento přírodní produkt obsahuje velké množství dusíku, další dvě hlavní živiny draslík a fosfor jsou u něj přítomny pouze v nízkých koncentracích. Ty jsou však pro zdraví vašich zelených výrostků nezbytné. Díky draslíku jsou rostliny odolné vůči horku, suchu, mrazu a škůdcům a také zlepšují vodní bilanci. Fosfor zase zajišťuje zdravou tvorbu plodů a květů a posiluje kořeny.

Pokud byste rostliny hnojili výhradně kávovou sedlinou, vedlo by to k podvýživě. Kompletní hnojivo, které obsahuje všechny potřebné hlavní i stopové živiny, je proto pro dlouhodobé zdraví vašich rostlin nenahraditelné.

Nemějte starosti - kávovou sedlinu můžete ještě dobře využít. Tímto cenným kuchyňským odpadem můžete obohatit svůj kompost. Kávovou sedlinu i s filtračním sáčkem můžete kompostovat, protože jsou obecně 100% biologicky rozložitelné. Obsah z kávových kapslí lze do kompostu také bez problémů přidávat. Káva, protože je bohatá na dusík, urychluje proces rozkladu; žížaly mají navíc kávové zbytky velmi rády a pracují o to radostněji, když nějaké najdou. Další tipy pro tvorbu kompostu najdete v našem článku „Čemu byste měli věnovat pozornost při zakládání kompostu“.

Třebaže kávová sedlina kvůli jednostranné nabídce živin neposlouží jako plnohodnotná náhrada kompletního hnojiva, obsahuje složky, které mohou některé druhy rostlin využít.

1. Které rostliny snášejí občasnou kávovou sedlinu?

Abychom pochopili, které rostliny dobře snášejí kávovou sedlinu, je nutné udělat krátkou odbočku k tématu hodnoty pH. Při pražení kávových zrn totiž vznikají huminové kyseliny, které kávě a kávové sedlině dodávají mírně kyselou hodnotu pH. To pro některé rostliny vytváří optimální půdní prostředí. Například bahenním rostlinám, jako jsou borůvky, hortenzie a rododendrony, se daří v půdě s nízkou hodnotou pH.

Některé zeleninové druhy, jako jsou rajčata, dýně nebo pórek, snášejí i mírně kyselou půdu. Není proto problém, když kolem rajčat čas od času nasypete kávovou sedlinu. Dbejte však na to, aby byla rovnoměrně rozprostřena a poté lehce zapravena do půdy, aby se mohla rychle rozložit.

Znalost hodnoty pH, kterou vaše zahradní rostliny potřebují, je pro jejich optimální růst zásadní. Dostupnost živin v půdě je do značné míry hodnotou pH ovlivněna. Pokud je půda příliš kyselá, rostliny nejsou schopny optimálně vstřebávat dusík, draslík a vápník. Při nízké hodnotě pH jsou také méně aktivní důležité půdní organismy. V důsledku toho se organický půdní materiál nemůže tak dobře rozkládat a přeměňovat na živiny dostupné rostlinám. Většině zeleninových rostlin, stejně jako pokojovým a zahradním rostlinám, by proto v příliš kyselé půdě chyběly důležité živiny a minerální látky. U kyselomilných bahenních rostlin však můžete kávovou sedlinu použít, aniž byste riskovali překyselení půdy.

2. Které rostliny nesnášejí kávovou sedlinu?

Většina zeleninových, ovocných a okrasných rostlin preferuje půdu s neutrální hodnotou pH mezi 6,2 a 7,0. Zde je poměr kyselin a zásad vyvážený, takže rostliny jsou optimálně zásobovány živinami. Pravidelné a dlouhodobé hnojení kávovou sedlinou by tuto rovnováhu narušilo a přineslo by tak více škody než užitku.

Kávovou sedlinu byste měli vynechat zejména u rostlin, které mají raději zásaditější, a tedy vápenitou půdu. Mezi takové na trvalkových a bylinkových záhonech patří především růže, levandule, rozmarýn a řebříček. Ale i ovocné stromy, jako jsou jabloně, hrušně a švestky, se cítí lépe ve vápenitém a zásaditém prostředí.

Krom toho nedoporučujeme kávou hnojit pokojové rostliny, protože se její zbytky v květináči rozkládají velmi pomalu a obtížně, a to kvůli malému počtu půdních organismů v omezené půdě. Často se také doporučuje používat jako hnojivo pro pokojové rostliny studenou kávu zředěnou vodou. I zde je však opatrnost na místě: Při trvalém používání může dojít k rychlému překyselení půdy.