Pěstování zeleniny bez předchozích zkušeností – 9 tipů

Místo velké zeleninové zahrady se smíšeným nebo čtyřpolním pěstováním vám doporučujeme nejprve vysadit malý záhonek. Získáte tak dobrý přehled o zeleninových rostlinách. Vytyčte si venku malou plochu, kde budete zeleninu pěstovat. Zeleninový záhon je nejlepší vysadit v blízkosti domu. Snadněji tak budete mít rostliny pod dohledem a v případě výskytu škůdců nebo jiných problémů můžete včas zasáhnout. Případně můžete vysadit vyvýšený záhon. Ve velkých venkovních vyvýšených záhonech se dá pěstovat prakticky jakákoliv zelenina, kterou lze pěstovat na zahradním záhoně.

Existují také menší verze vyvýšených záhonů pro malé terasy nebo balkony. V malých vyvýšených záhonech můžete pěstovat například salát, ředkvičky, keříčková rajčata nebo papriky.

Zeleninu můžete pěstovat také v truhlících nebo velkých květináčích. Vaší kreativitě se meze nekladou. Jen mějte na paměti, že některé rostliny se mohou časem velmi rozrůst - ale o tom až později.

Určitě hraje roli, jakou zeleninu pěstujete. Jsou druhy zeleniny, které jsou náročnější na pěstování a vyžadují delší dobu zrání, a jsou druhy, které rostou rychle a plodí i v nepříznivých podmínkách. Mezi ně patří ředkvičky, mrkev, cukrový hrášek, saláty, jako je hlávkový salát, polníček, římský salát a různé bylinky. Tyto rostliny jsou jednoduché na výsev a sklidit je můžete již po několika týdnech.

Tuto zeleninu se snadnou péčí doporučujeme zejména začátečníkům, kteří nemají žádné předchozí zkušenosti. Po prvních úspěších pak můžete vyzkoušet náročnější kousky.

Při výběru zeleniny jsou důležité ještě další dva aspekty, které bychom rádi krátce probrali.

Některé druhy zeleniny je nejlepší vysévat přímo na záhon. Patří mezi ně řada kořenové zeleniny, například ředkvičky, pastinák nebo mrkev.

Rostliny, jako je listový salát, rukola, červená řepa, rozmarýn, bazalka, pažitka nebo hrášek můžete na záhonu zasít nebo koupit malé sazenice a do zeleninového záhonu je zasadit. Můžete se tedy sami rozhodnout, zda si zkusíte výsev, nebo se raději uchýliíte k sazenicím.

U plodové zeleniny, jako jsou rajčata, okurky, lilek, dýně a papriky, doporučujeme pro začátek zakoupit sazeničky. Pokud se na to však cítíte, můžete si zeleninu zasít i sami. Tyto druhy zeleniny ale nepěstujte v záhonu, ale v malých výsevních miskách na okenním parapetu nebo ve vyhřívaném skleníku. Zde je třeba zeleninu předpěstovat, dokud nebude moci v polovině května ven.

Ne všechny rostliny lze vysévat nebo sázet ve stejnou dobu. Některé druhy rostlin, jako jsou ředkvičky, hrách a mrkev, lze za příznivého počasí vysévat již v polovině března. Jiné druhy, jako jsou keříčkové nebo tyčkové fazole, potřebují ke klíčení teplé květnové slunce. Existují také rozdíly mezi jednotlivými odrůdami. Proto věnujte pozornost informacím na obalu osiva.
Většinu kořenové a listové zeleniny je zpravidla možné vysévat od dubna. V té době už slunce nabývá na síle a počasí je stabilnější.

Toto pravidlo však neplatí pro druhy, které jsou velmi citlivé na mráz. Týká se to především plodové zeleniny, jako jsou rajčata, okurky, papriky, lilky, chilli papričky, cukety a dýně. Protože pozdní mrazy mohou hrozit až do poloviny května, měla by se „zimomřivá“ zelenina vysazovat až po tomto datu.

V zahradnických centrech a zahradictvích často najdete různé sazenice zeleniny. Na první pohled vypadají poměrně malé, takže je lze snadno zasadit do pěkného květináče. Aby však zelenina mohla plodit, musí během léta zvětšit svůj objem - a z malé rostlinky rajčete se rázem stane obrovský keř, který vyroste do výšky kolem dvou metrů. Proto je důležité se před nákupem podívat na etiketu na květináči. Obsahuje všechny důležité informace o odrůdě - včetně toho, do jaké velikosti rostlina vyroste.

Obecně lze říci, že cukety a dýně zabírají dobrý metr čtvereční plochy. Rajčata mohou v závislosti na odrůdě dosahovat výšky od 30 cm do 250 cm. Počítejte i s místem pro malé ředkvičky. Pokud budou všechna semena ředkviček blízko u sebe, budou si ředkvičky navzájem bránit v růstu a nebudou moci dobře vytvořit kulaté hlízy. Pokud zeleninu vyséváte do řady, doporučuje se mezi nimi dodržovat určitou vzdálenost - usnadňuje to péči o zeleninu a její sklizeň. Na záhonu naplánujte dostatečný prostor, aby každá rostlina měla dostatek místa pro svůj vývoj.

Při pěstování zeleniny v květináčích byste měli mít na paměti, že květináč obvykle nabízí méně prostoru pro kořenový systém než záhon. Proto se ujistěte, že jste zvolili správnou velikost květináče. Květináč pro velká rajčata by měl mít objem 20 litrů. Cuketa bude spokojená v květináči o objemu alespoň 40 litrů. Ředkvičky a saláty můžete snadno pěstovat v balkonovém truhlíku.

Drobná zelenina, jako jsou keříková rajčata Aztek, malé papričky, ředkvičky, mrkev nebo salát, je ideální pro malé vyvýšené záhony. I zde platí: mezi rostlinami ponechte určitý prostor.

Venku

Kromě umístění je důležité vytvořit správný základ pro dobrý a zdravý růst rostlin. Většinu zeleniny lze snadno pěstovat v kypré zahradní půdě bohaté na humus. Záhon předem dobře zryjte a odstraňte případný plevel, aby nepřekážel čerstvě vysazené zelenině. Většina druhů zeleniny bude ráda za zahradincký humus, který zapracujete do půdy. Kompost zajistí dobrou strukturu půdy a mikroorganismy jej postupně přemění na živiny potřebné pro rostliny.
Pokud chcete vysadit zeleninu, která je vysoce nebo středně náročná na živiny, jako jsou rajčata, okurky, papriky, dýně nebo cukety, doporučujeme při výsadbě zapracovat do půdy speciální hnojivo pro zeleninu s pomalým uvolňováním. Zajistí, že rostliny zeleniny dostanou v následujících týdnech dostatek živin - ty jsou totiž nezbytné pro růst a tvorbu plodů.

Zeleninu rozlišujeme mimo jiné i podle toho, jaké množství živin spotřebuje. Vysoce náročné rostliny potřebují hodně živin. Naopak málo náročné rostliny, jako jsou ředkvičky, polníček nebo hrášek, potřebují ke svému růstu podstatně méně živin, ba dokonce jim nadměrné množství živin může i škodit. Mrkev, kedluben nebo mangold se nacházejí někde uprostřed této škály, a proto se na ně díváme jako středně náročné na výživu.

Tip: Pokud je půda spíše těžká a vlhká, měli byste do ní před výsadbou zapracovat písek a humus. Půda se tím zkypří a voda bude lépe odtékat. Obecně platí, že pokud je půda těžká nebo písčitá, je snazší vysazovat zeleninu přímo do vyvýšených záhonů nebo do různých květináčů.

V kbelíku

Pokud chcete pěstovat zeleninu v kbelících, můžete na to použít různé substráty: Pro výživově náročné rostliny, jako jsou rajčata, papriky, cukety nebo brokolice, můžete použít substrát obzvláště bohatý na živiny, například COMPO Substrát pro rajčata a zeleninu bez rašeliny. Pokud se chystáte vysít pouze výživově nenáročné rostliny, doporučujeme COMPO SANA® Substrát pro bylinky a výsev.

Tip: Kromě výběru správné půdy se doporučuje také drenáž. Odvodnění zajistí lepší odtok přebytečné nebo dešťové vody. Tím se zabrání přemokření a hnilobě kořenů.
Pro odvodnění květináče by měl mít květináč odtokové otvory, kterými může voda odtékat.

Konečně jste se nadáli: našli jste ideální místo, máte vytyčené správné rozestupy, vybrali jste si substrát - teď to může začít!

Výsadba zeleniny - ve 3 krocích:

1. Vykopejte malou jamku a umístěte do ní sazenici. Zejména u rajčat, cuket apod. je také vhodné před výsadbou zapracovat COMPO Dlouhodobé hnojivo pro rajčata s ovčí vlnou do půdy. Zelenině poskytne širokou škálu živin až na pět měsíců.
   Tip: Pokud je kořenový bal zcela suchý, můžete jej před výsadbou krátce ponořit do hrnce s vodou nebo zalít.
2. Mezery vyplňte substrátem a vše dobře přitlačte.
3. Nyní rostlinu zalejte - usnadníte jí tím zakořenění.

Výsev zeleninových semen - ve 3 krocích:

1. Chcete-li například vysévat ředkvičky nebo špenát v řadách, udělejte před výsevem rýhu hlubokou jeden až dva centimetry. Pokud je půda značně suchá, je dobré ji předtím důkladně zalít.
2. Přikryjte semena zeminou. Obecně platí, že vrstva zeminy by měla být dvakrát vyšší než velikost semen.
3. Zalévejte semínka. Nejlepší je použít konvičku s kropítkem. Semena je třeba udržovat vlhká i v následujících dnech nebo týdnech. Zalévání můžete omezit, až když se objeví semenáčky.

„Pravidelně zalévat“, „zalévat podle potřeby“ - jak často čtete tyto pokyny a pak přemýšlíte, co vlastně znamenají? Znamená „pravidelně“ denně, jednou za čtrnáct dní nebo dokonce jednou za měsíc? Podstata věci spočívá v tom, že ve skutečnosti neexistuje žádné standardizované pravidlo. Je to proto, že zásobování vodou závisí na celé řadě faktorů: Je rostlina v pěstební nádobě, nebo na záhoně? Je velmi teplo a slunečno, nebo právě pršelo? Je substrát těžký a vlhký, nebo je půda spíše lehká a písčitá?

Nejjednodušší rada tedy zní: sáhněte po konvi na zalévání až poté, co vrchní vrstva půdy vyschne. Nezalévejte, pokud je půda na dotek ještě vlhká. Kořenový bal však nesmí vyschnout. Nejlépší je zapíchnout prst dva až tři centimetry hluboko do půdy, abyste zjistili, jak je půda stále vlhká. Tento prstový test vám pomůže zjistit, jakou má rostlina žízeň.

Tři další tipy:

1. Nejlepší čas na zalévání je brzy ráno nebo večer.
2. Vodu nelijte na listy a květy rostliny, ale přímo na půdu. V opačném případě může dojít k nevzhledným infekcím, včetně houbových patogenů.
3. Přebytečná voda by měla být z podmisky odstraněna, aby se zabránilo hnilobě kořenů.

Jste ten typ člověka, co si uvaří vydatnout a chutnou večeři a s plným břichem zapomene, že i jeho rostliny mají hlad? Dusík, draslík a fosfor jsou živiny, které jsou pro rostliny obvzláště důležité. Pokud své rostliny dostatečně nenakrmíte, dostaví se důsledky nedostatku živin. Ty mohou být různé: zpomalený růst, žluté listy, mrňavé květy, méně plodů. Proto rostliny pravidelně přihnojujte tekutým hnojivem jako COMPO ORGANIC hnojivo pro ovoce a zeleninu. To můžete snadno přidat do zálivkové vody a zeleninu jím zalévat. Výživově náročná rajčata, cukety a papriky, potřebují podstatně více hnojiva než většina jiných rostlin. Před hnojením si proto přečtěte pokyny k dávkování na obalu.

Začít pěstovat zeleninu pro některé znamená zajet si do zahradnictví, opatřit si nejrůznější druhy rostlin a vzít lopatu hned do ruky. A pro jiné to naopak znamená nejprve dlouhé přemítání o ideálních sousedech na záhoně a optimálním střídání hlavních a vedlejších plodin. Jestli máte chuť pěstovat, nemá smysl váhat! Zahradničení by přece mělo být o zábavě - teorie se často přeceňuje a bez praxe se nedá nic naučit. Pokud si ale přesto necháte rádi poradit, níže pro vás máme několik dalších rad.