Zelené hnojení jinak!

Při zeleném hnojení se vysévají speciální rostliny na zelené hnojení jako je lupina, pohanka, ibišek, jetel inkarnát nebo vojtěška, na sklizené zeleninové záhony. Tyto rostliny zajišťují obohacení vyčerpané půdy dusíkem a její opětovné zkypření.

Klasickými rostlinami na zelené hnojení jsou tzv. luskoviny (známé také jako luštěniny). Patří mezi ně lupina, hrách a sója. Rostliny patřící do čeledi luskovin často žijí v symbióze s bakteriemi, které jim dodávají dusík. Proto se jim také říká „sběrači dusíku“. Jiné rostliny na zelené hnojení, například hořčice setá a svazenka, pomáhají kypřit půdu pomocí svého kořenového systému; jiné - například měsíček lékařský a měsíček vytrvalý - lze použít jako meziplodiny k omezení výskytu háďátek v půdě.

Po zimě zapracujte do půdy rostliny, které v zimě umrzly, aby půda byla dobře připravena pro výsadbu okurek, kedlubnu, mrkve nebo mangoldu.

Upozornění: U zvláště náročných rostlin, tj. rostlin s vysokou potřebou živin, jako jsou rajčata, dýně nebo melouny, byste měli před výsadbou do půdy zapracovat i hnojivo s pomalým uvolňováním. Tím zajistíte, že rostliny dostanou všechny potřebné živiny.

Zelené hnojení je vhodné zejména pro velké zeleninové zahrady, kde můžete nechat plochu „nevyužitou“. Zde můžete pracovat například se čtyřpolním systémem. Stručně řečeno zeleninovou zahradu si rozdělíte na čtyři pole: Tři z nich každý rok osadíte různými druhy zeleniny (z toho jedno s rostlinami vysoce náročnými na živiny, jedno se středně náročnými a jedno rostlinami, kterým stačí skromná porce), zatímco čtvrté pole necháte ladem. Místo zeleniny zde v létě vysévejte zelené hnojení, které jednak vypadá hezky a přitahuje spoustu hmyzu, a jednak prospívá půdě. Následující rok všechny zeleninové rostliny přesunete o záhon dál, takže zeleně pohnojíte další úsek své pěstební půdy. Takový čtyřpolní systém je však poměrně složitý a vyžaduje dobré plánování.

Avšak ne každá rostlina se pro zelené hnojení stejně dobře hodí. Pěstované rostliny a rostliny na zelené hnojení by měly patřit do různých čeledí rostlin. Je to proto, že škůdci se často specializují na jednotlivé čeledi rostlin. Pokud se například na zeleninový záhon vysévají rostliny na zelené hnojení z jedné čeledi, existuje vyšší riziko přenosu škůdců na následné plodiny, které patří do stejné čeledi.

To znamená, že například lupina, jetel a vikev, které patří do čeledi bobovitých, se nedoporučují k zelenému hnojení, pokud na záhonu již byl vysazen hrách nebo fazole, které jsou rovněž bobovité rostliny, nebo pokud na něm mají být vysazeny v příštím roce.

Rostliny na zelené hnojení by navíc měly pocházet z různých čeledí také proto, aby se zabránilo únavě půdy a aby půdě skutečně prospěly.

Pokud však chcete záhon osázet rajčaty, okurkami, melouny, dýněmi nebo bramborami, které lze sklízet i v září nebo říjnu, je to s klasickým zeleným hnojením trochu složitější. Rostliny na zelené hnojení totiž potřebují trochu času, aby mohly růst a svými dlouhými kořeny půdu kypřit nebo ji obohatit dusíkem. Na podzimní zelené hnojení byste  proto měli myslet několik týdnů předem. V závislosti na počasí by proto měly být rostliny zasety nejpozději začátkem října. K takovému pozdnímu podzimnímu zelenému hnojení se hodí mimo jiné svazenka, hořčice setá a jetel perský.

Tip: Pokud máte na zelené hnojení málo času nebo jste nestihli zasít semena v říjnu, můžete své půdě pomoci alternativami zeleného hnojení.  

Zatímco klasické rostliny na zelené hnojení lze vysévat od března do října, organická hnojiva by se měla do půdy aplikovat hned na jaře. Pokud se hnojivo aplikuje koncem léta nebo na podzim po sklizni zeleninového záhonu, mohou se živiny již uvolnit, i když je rostliny nepotřebují. V takovém případě by živiny zůstaly nevyužity a v průběhu zimy by je vyplavil déšť a sníh. Příští rok byste pak museli hnojivo použít znovu. Abyste se tomu vyvarovali, používejte hnojivo už na jaře!

Aby půda nebyla přehnojená a rostliny měly dostatek živin, je nutné dodržovat pokyny k dávkování uvedené na obalu. Najdete tam konkrétní pokyny k aplikaci hnojiva.

Aby zeleninový záhon nemusel zůstat až do jarního hnojení nechráněný, můžete ho zakrýt jedlovými větvemi nebo vysadit několik jednoletých květin, například odolné fialky. Tím zabráníte rychlému vyplavení půdy a ochráníte ji před semeny plevelů, které koncem léta nebo na jaře poletují vzduchem a rády se usazují na neosázené ploše.