Brambory

Brambor hlíznatý (Solanum tuberosum) je jednoletá rostlina a stejně jako rajče patří do čeledi lilkovitých (Solanaceae). V našich krajinách je brambor znám také pod názvy jako erteple, zemčata nebo bandory. Vlastnosti a podrobnosti pěstování této zeleninové rostliny se mohou lišit v závislosti na příslušné odrůdě brambor. V současné době existuje téměř 5 000 odrůd, které se výrazně liší barvou a tvarem. Kromě klasických žlutých odrůd, které známe ze supermarketů, existují také modré odrůdy, jako je „Vitelotte“, která zaujme svou fialovobílou mramorovanou dužinou. Rozlišují se moučnaté a voskovité odrůdy brambor a rané a pozdní odrůdy. Brambory „Sieglinde“ jsou zralé již od července, zatímco pozdní odrůdy se sklízejí až v říjnu.

Přes svůj kulinářský význam byly brambory v našich zeměpisných šířkách dlouho neznámé. Teprve když byly v 16. století dovezeny po moři z Ameriky, začalo si na nich evropské obyvatelstvo pochutnávat. Tato nová hlíza se však zpočátku prosadila jen díky svým pěkným lístkům. V německých zemích se pak Fridrichovi Velikému podařilo - i přes nevoli obyvatelstva - prosadit tuto exotickou zeleninu jako základní potravinu. K nám se dostaly brambory právě z Německa, konkrétně z Braniborska. A odtud pochází i označení "brambora", které český jazyk přejal z dolnolužické srbštiny. Dodnes má brambora své stálé místo v každé spíži. Ať už se jedná o pečené brambory, brambory ve slupce, hranolky, bramboráky, bramborovou kaši, polévku nebo klasické vařené brambory - díky své všestrannosti si pevně drží své místo v české kuchyni. Krom toho se tato hlíza používá také jako krmivo pro zvířata nebo jako základ pro výrobu alkoholu.

V době květu vytváří lilek brambor plody. Ty jsou však jedovaté, a proto by se neměly jíst. Jedlá část rostliny - bramborová hlíza - roste v půdě. I hlízy jsou však nejedlé v syrovém stavu. Nevařené brambory totiž obsahují velké množství solaninu. Solanin slouží jako přirozená obrana proti patogenům. Nadměrná konzumace syrových brambor může způsobit příznaky otravy. Brambory by se proto měly před konzumací uvařit nebo opéct. 

Lilek brambor je milovníkem léta. V příjemném slunečním teple se cítí jako doma. Nemá však příliš rád sálající polední žár. Z hlediska nároků na prostředí je však tato zelenina poměrně nenáročná: pro pěstování jsou stejně vhodné klasické záhony, vyvýšené záhony, sázecí pytle i velké kádě. To znamená, že je lze úspěšně pěstovat i na balkoně. Platí přitom následující: Vždy ponechte bramborám dostatečný prostor, protože potřebují místo pro tvorbu kořenů a hlíz. Květináč by proto měl mít průměr alespoň 25 cm, nejlépe 30 nebo 40 cm. Existují i speciální sadbovače brambor, které sklizeň v květináčích usnadňují. 

Brambory se nejlépe cítí v kypré půdě bohaté na živiny, která se na slunci rychle prohřívá a nezůstává příliš dlouho vlhká. Ideální je proto písčitá nebo hlinitopísčitá půda. Před výsadbou je nejlepší půdu obohatit hnojivem bohatým na živiny, například COMPO Zahradním hnojivem. To dodá bramborám dostatek živin pro zdravý růst.

Bramborám se může dařit i na běžně těžké jílovité půdě, pokud je nakypřena kombinací podzimního brázdění a promrzání půdy. Funguje to tak, že půdu na podzim nahrubo překopete, aby mráz mohl v zimě rozbít hrubší kusy půdy. Případně můžete na jaře do půdy zapracovat písek a pemzu, abyste ji připravili pro nové bramborové rostliny.  

Tip pro střídání plodin: Brambory by se neměly sázet na záhony, na kterých již byly v předchozím roce vysázeny rostliny z čeledi lilkovitých, jako jsou rajčata. Můžete tak zabránit výskytu patogenů, které se na tuto čeleď rostlin specializovaly. Nejlepší je proto dodržovat čtyřleté střídání plodin.

Lze brambory pěstovat na vyvýšených záhonech nebo v květináčích?

Brambory mohou bez problémů růst na vyvýšených záhonech, pokud mají dostatek prostoru. Důležité je také, aby byl vyvýšený záhon správně naplněn. Hlízy brambor se cítí dobře zejména vedle pórku, mrkve, kapucínky nebo měsíčku lékařského.

Pro pěstování brambor v květináčích se doporučuje sadbovač o objemu alespoň 15 litrů. Dbejte na to, aby byl na dně květináče alespoň jeden drenážní otvor, aby mohla přebytečná voda odtékat. Drenáž a drenážní otvory účinně zabraňují přemokření, které může vést k hnilobě kořenů.

Základem zdravého kořenového systému je půda pro zeleninu bohatá na živiny. COMPO Substrát pro rajčata a zeleninu bez rašeliny s vysokým obsahem humusu a speciálním složením živin poskytuje optimální podmínky pro silný a vitální rostlinný růst. Vytváří tak nejlepší základ pro zdravý růst kořenů. Tip: Pytel s půdou můžete použít také jako sázecí pytel a zasadit brambory přímo do něj.

Brambory lze pěstovat různými způsoby :

1. Použijte brambory z poslední sklizně: Pokud vám zbylo několik brambor z poslední sklizně, můžete je také použít. K tomu byste měli předem vytřídit všechny nemocné a nahnilé kusy. Zbylé brambory uložte na chladném místě s dobrým světlem, aby se v únoru až březnu mohly vytvořit na bramborách určených k výsadbě klíčky. Pro dočasné skladování se dobře hodí dřevěné bedny a kartony od vajec.

2. Výsadba brambor: V závislosti na odrůdě existují speciální sadbové brambory, které lze sázet do země od března do června. Výhodou certifikovaných sadbových brambor je, že byly testovány na přítomnost patogenů a mohou být oficiálně použity pro vegetativní množení. U doma vypěstovaných brambor již může hrozit riziko napadení houbovým patogenem, jako je Phytophthora infestans, který vede k pozdní plísni brambor.

3. Výsev semen brambor: Místo předklíčení můžete také předpěstovat. Již několik let jsou totiž k dispozici certifikovaná semena brambor. Podobně jako rajčata, okurky nebo cukety se tato semena pěstují na světlém okenním parapetu nebo v teplém skleníku. Více informací o předpěstování zeleniny najdete v našem průvodcovém článku.

4. Výsadba mladých rostlin: Pokud je to pro vás příliš pracné, můžete použít předpěstované mladé rostliny ze zahradnického centra nebo školky. Nejlepší doba pro výsadbu mladých rostlin je od května do června.

Optimální doba pro výsadbu sadbových brambor je od března do června. To však do jisté míry závisí i na odrůdě. Malá rada: rané brambory se přikrývají fólií nebo rounem, aby byly chráněny před mrazem. Semena brambor se nejlépe vysévají na okenní parapet v březnu nebo dubnu. Jakmile přestanou hrozit mrazy, lze mladé rostliny přesadit ven na zahradu nebo na balkon. Malé rostlinky - ať už čerstvě zakoupené, nebo doma vypěstované - je nejlépe nejprve aklimatizovat na slunce tím, že je na několik hodin umístíte ven. Po několika dnech můžete mladé rostliny zasadit do jejich nového domova.

Výsadba brambor krok za krokem

1. Sázejte s rozestupy: Lilek brambor roste optimálně, pokud je od sousední rostliny vzdálen 30 až 35 cm.

2. Sázejte hluboko: Sázejte brambory do hloubky osmi až deseti centimetrů s klíčky směrem nahoru. Z každé brambory vyrůstá nová rostlina s 15 až 25 dceřinými hlízami. Pokud jste již vypěstovali mladou rostlinu, zasaďte ji co nejhlouběji do půdy, dokud z půdy nevyčnívá pouze horních pár listů.

3. Přitlačit a zalít: Důkladně půdu přitlačte a zalijte. Brambora se tak bude rychle cítit jako doma.

Poznámka k době pěstování: Sklizňová zralost nastává čtyři až pět měsíců po výsadbě brambor u pozdních odrůd a přibližně po třech měsících u raných odrůd.

Zda a kolik hladových žaludků se podaří naplnit vlastní úrodou brambor, závisí především na zavlažování. Zásobování vodou je důležité zejména pro dceřiné hlízy. Je důležité udržovat rovnováhu: Příliš mnoho vody není dobré, ale ani příliš málo. Než sáhnete po konvi na zalévání, je nejlepší provést zkoušku prstem a nahmatat, zda je voda stále vlhká na délku prstu pod povrchem půdy. Pokud tomu tak je, zálivku nechte stát. Pokud ne, pak své erteple zalijte.

Požadavky závisí na počasí, substrátu, dopadu světla a tvorbě plodů. Plody totiž nabývají na objemu mezi desátým a čtrnáctým týdnem. Brambory proto potřebují nejvíce vody krátce po začátku období květu. Zatímco v prvních třech týdnech lze zálivku zanedbat, mezi třetím a šestým týdnem potřebuje rostlina dostatečnou zásobu vody a od sedmého týdne optimální zásobu. 

Pravidlo: Ideální je půda s trvalou, lehkou vlhkostí. Buďte však opatrní: pokud je vlhká, hlízy jsou náchylnější k plísním, infekcím a dalším chorobám. 

Máme také další 3 tipy:

1. Pokud brambory zaléváte večer, voda se nevypaří tak rychle. Večerním zaléváním navíc neriskujete, že své rostliny spálíte sluncem. 
2. Aby byly brambory zdravé, aplikujte vodu přímo do půdy, aniž byste namočili listy.
3. V období sucha je někdy potřeba zalévat dokonce každý den.

Brambory potřebují hodně živin, aby na konci léta vytvořily velké a chutné hlízy. Abyste vytvořili co nejlepší podmínky, měli byste půdu před výsadbou obohatit kvalitním zahradnickým kompostem. Přibližně po osmi až dvanácti týdnech budou bramborové rostliny rády přijímat čerstvé živiny. Zvolte hnojivo s vysokým obsahem živin, jako je například COMPO Zahradní hnojivo. To obsahuje optimálně vyvážené složení dusíku, fosforečnanů a draslíku. Díky modrému zbarvení se malé kuličky hnojiva navíc snadno dávkují. Modré granule hnojiva pečlivě zapracujte do půdy kolem rostliny a navršte na něj trochu zeminy. Nyní půdu důkladně zalijte, aby hnojivo mohlo začít působit. 

Obvykle se brambory pěstují tak, že se kolem výhonků navrší hromádka zeminy. Hromaděním půdy se lépe akumuluje teplo a vytváří se více bočních podzemních výhonků, na kterých se mohou tvořit hlízy. Během pěstování se hromádkování provádí obvykle dvakrát až třikrát. Poprvé se půda nakypří, když rostlina dosáhne výšky přibližně 20 cm. Po třech až čtyřech týdnech je pak na řadě druhé kypření. 
Mladé rostliny umístěte tak hluboko do půdy, aby bylo vidět pouze horních pár listů. Jakmile je rostlina dlouhá na délku paže, můžete ji opět zasypat zeminou - dokud není vidět pouze horních pár listů.  

Podle toho, jaký typ brambor v půdě dozrává, je možné sklízet od července do října. Uschlé listy jsou neklamným znamením, že je čas ke sklizni. Nejlepší je, když hlízy dozrávají pod zemí ještě dva týdny po odkvětu. 

Slupka brambor ztvrdne, až když jsou brambory zralé. Předčasné sklizni (zelených brambor) byste se měli vyvarovat. Horší kvalita slupky totiž vede k vyššímu výskytu chorob a zkracuje skladovatelnost. 

Poznámka: Odstranění nadzemní části rostliny zastaví proces zrání, a proto má také negativní vliv na trvanlivost brambor. 

Motyky na brambory a vidle jsou osvědčené nástroje pro sklizeň. Můžete s nimi zkypřit půdu a pak opatrně vytahovat hlízy ze země. 

Existuje také několik tipů pro skladování, které mohou prodloužit trvanlivost: 

1. Než začnete brambory skladovat, nechte je uschnout na vzduchu. 
2. Brambory by se před skladováním neměly omývat, protože by tím mohly ztratit své ochranné vlastnosti. 
3. Poškozené exempláře zpracujte v kuchyni a skladujte pouze nepoškozené brambory. 
4. Pro skladování bramborové sklizně jsou obzvláště užitečné dřevěné bedny propouštějící vzduch. Potřebujete také suchou, tmavou a chladnou skladovací místnost. Ideální pro skladování brambor je sklep, protože brambory mají nejraději okolní teplotu čtyři až šest stupňů.
5. Zatímco při příliš nízké teplotě hlízy získávají sladkou chuť, vysoké teploty a světlo stimulují klíčení. Z tohoto důvodu byste měli do skladovací místnosti zabudovat také ochranu proti světlu (například z novin nebo starého ručníku). 
6. Protože klíčky (stejně jako zelená slupka) obsahují jedovatý solanin, představují naklíčené brambory zdravotní riziko. Výjimka: Koncentrace solaninu v čerstvých klíčcích je tak nízká, že můžete jíst i brambory s klíčky dlouhými až jeden centimetr. Přesto byste měli okolí klíčku důkladně odstranit. 
7. Kromě faktorů prostředí rozhoduje o tom, zda a jak dlouho lze brambory skladovat, také jejich odrůda. Zatímco pozdní odrůdy lze skladovat mnoho měsíců, rané brambory nejsou pro skladování příliš vhodné.