Speciál o bobulovinách: Vše o zázračných plodech

S více než 1.000 odrůdami se jahody liší tvarem, barvou, velikostí, chutí, dobou sklizně a mnoha dalšími vlastnostmi. Pro ty, kteří rádi mlsají, jsou jahody perfektní volbou: S obsahem vody přes 90 procent jsou plody mimořádně nízkokalorické a zdravé, protože obsahují hodně vitamínu C, kyseliny listové, železa a vápníku. Mimochodem, přesně vzato se z botanického hlediska v případě jahody vůbec nejedná o bobuloviny, ale o zbytnělé květní lůžko; skutečnými plody jsou totiž žlutá zrnka na povrchu.

Jahody se podle začátku kvetení a zralosti dělí na rané a pozdní odrůdy. Pro pěstování je dále důležité, zda se jedná o odrůdy jednoplodící nebo stáleplodící. Jednoplodící odrůdy jako Bogota, Elvira nebo Havelland rozvíjejí své květy pouze na jaře. Stáleplodící odrůdy, např. Machern nebo Ostara, kvetou oproti tomu i během delších letních dnů. Pokud tedy chcete sklízet po dlouhou dobu, měli byste pěstovat různé odrůdy. Přičemž platí: Čím dříve rostliny zasadíte, tím lépe. Rostliny, které mají plodit v přístím roce se totiž vysazují už v období od srpna do října. Pokud je zasadíte později, bude úroda menší. Ideální vzdálenost mezi rostlinami je 30 cm.

Rybíz patří do čeledi meruzalkovitých a je mimořádně odolný. Zářivě červené bobule uspořádané do hroznů jsou poněkud kyselé, jako marmeláda nebo na koláči ovšem chutnají výtečně. Navíc přímo překypuje vitamínem C. Ještě zdravější a aromatičtější je černý rybíz: Zlepšuje propustnost kapilár a snižuje tak riziko infarktu. Pro milovníky rybízu, kteří rádi jedí ovoce nezpracované, existují také bezbarvé varianty sladké chuti jako odrůdy Primus nebo Weisse Versailles.

Co se místa týče, je rybíz poměrně nenáročný a spokojí se jak se stinným, tak s polostinným místem. Plody rybízu ovšem naplno rozvinou své aroma až tehdy, pokud zrají na slunci a jsou vedle sebe vysazené alespoň dvě různé odrůdy.

Maliny dělíme na dvě hlavní skupiny: letní a podzimní.

Výhodou podzimních malin je, že dozrávají v pozdní fázi roku, a jsou proto v bezpečí před malinovníkem plstnatým, broukem napadajícím maliny. Letní odrůdy zase poskytují o něco větší úrodu a jejich plody mají také vyšší kvalitu.

Protože maliníkový keř může být vysoký až dva metry, je vhodné umístit na záhon drátěnou konstrukci pro popínavé rostliny. Jednotlivé rostliny sázejte na záhon podél kontrukce v cca půlmetrové vzdálenosti mezi jednotlivými rostlinami. Ideální doba pro výsadbu je začátek října. Maliny dávají přednost slunci, dobře se však vyvíjejí i v polostínu. Důležité je, aby bylo místo chráněné před větrem. Rostliny potřebují kyprou půdu bohatou na živiny; Maliny špatně snáší přemokření.

Ostružina vděčí za své jméno ostnům na šlahounech, které používá jako pomůcku při popínání. Její pojmenování je proto odvozené od ostruh.

Ostružiny rostou nejlépe na slunných místech – díky jejich úponům je na výsadbu ideální stěna domu orientovaná na jih. Případně se mohou ostružiny pnout po podpůrné konstrukci. Zasaďte je asi o 5 cm hlouběji, než jsou zasazené v květináči, abyste podpořili tvorbu nových šlahounů. Stávající šlahouny následně seřízněte na délku asi 30 cm. Půda by neměla být příliš lehká, bohatá na humus a dobře prodyšná. Výhodnější jsou spíše místa chudá na vápník s hodnotami pH mezi 5,5 a 6,5.

Ostružiny jsou dvouleté rostliny. To znamená, že v prvním roce vyrostou mladé šlahouny a ve druhém roce vyraší na těchto šlahounech postranní výhony. Pokud se vytvořilo dost mladých šlahounů, můžete šlahouny na konci dubna nebo začátku června seříznout. Na každé rostlině ponechte asi šest mladých šlahounů – v příštím roce pak ponesou plody. Od října by se staré, dvouleté šlahouny měly hned u země odříznout.